Když selže prevence 

Každá osoba s PCD je jiná, i poškození řasinek a plic je různé, souvisí to s genetikou a také s tím, kolik infekcí v minulosti pacient prodělal a s jakými následky.

Léčba není standardizovaná, pacienti jsou různí, každému vyhovuje něco jiného a také na něj některé procedury působí lépe a jiné hůře. V každém případě je třeba klást důraz na odstraňování hlenů, které neustále v plicích vznikají, ale protože řasinky nedokážou hlen transportovat jako u zdravých lidí, hlen stagnuje a stává se živnou půdou pro osídlení bakteriemi, kvasinkami a plísněmi.

Tomu napomáhají inhalace, fyzioterapie, fyzické cvičení, posilování

Pokud už k infekci dojde, je nutné ji přeléčit antibiotiky které na daný druh bakterií nebo plísní reagují, Kdy nasadit antibiotika ? Pokud se objeví tři a více příznaků, a to:

• vzrůstá kašel a množství sputa

• sputum mění barvu od průhledné ke žluté, zelené a hnědé

• objevuje se dušnost

• vykašlává se krev

• pacient je unavený, malátný a letargický

• tělesná teplota vystoupá nad 38° C, neplatí u starších osob, u těch stačí zvýšená teplota

S léčbou je třeba začít ihned, nečekat na výsledky rozboru sputa. Léčba trvá zpravidla dva týdny.

Co je to sputum? Medicínsky sputum, česky hlen, lidově chrchel, je výměšek dýchacího ústrojí, zmnožený sekret dýchacích cest, kterého se tělo zbavuje vykašláním.

Vyšetření sputa je základní vyšetření, které pomáhá zjistit, zda jsou plíce a průdušky v pořádku nebo v nich začíná probíhat zánět. Proto je vhodné nechat si několikrát do roka vyšetřit sputum i když se cítíte dobře. Pokud se necítíte dobře, je vyšetření sputa naprosto nezbytné.

Barva sputa může orientačně naznačit o jaký problém se jedná, je ale to třeba potvrdit nebo vyvrátit vyšetřením.

• bílá – alergie, astma, virová infekce
• zelená – bakteriální infekce
• žlutá – bakteriální infekce s probíhajícím zánětem
• růžová nebo červená – příměs krve může znamenat prasklou cévku v plicích způsobenou zánětem, úrazem ale také rakovinou
• šedá – často u lidí pracujících v prašném prostředí nebo u kuřáků
• hnědá – chronické plicní onemocnění, bronchiektazie, cystická fibróza

Sputum obsahuje kromě tělesných tekutin také kvasinky, plísně a bakterie. Bakterie usazené v plicních sklípcích bývají různého druhu, ne každý druh je nebezpečný, některé jsou běžné, ale další jsou škodlivé a některé jako pseudomonas aeruginosa jsou nebezpečné. Kromě toho, že vyvolává hnisavé záněty v plicích, močových cestách a na dalších místech těla, je rezistentní vůči mnoha druhům antibiotik. Rezistentní znamená, že antibiotika neúčinkují, užíváním zatěžujete zbytečně svá játra a ledviny a pseudomonáda se dál množí a škodí.

Pokud se necítíte dobře, měli byste se dohodnout s lékařem na dalším postupu, určitě vám doporučí vyšetření sputa a možná i předepíše "záchranná" antibiotika, než budou výsledky vyšetření známy. Ideální je odběr sputa před zahájením "záchranných" antibiotik, ale pokud už antibiotika berete, je třeba to při vyšetření oznámit.

Mnoho ordinací praktických lékařů vám bude schopno poskytnout "sputovky" a vystavit formulář k vyšetření v laboratoři. Protože je primární ciliární dyskineze vzácné onemocnění a ne všichni praktiční lékaři jsou s ním obeznámeni, připomeňte svému lékaři, že je potřeba testovat sputum v rámci protokolu o cystické fibróze.

A jak tedy na samotný odběr vzorku?

• "Sputovku" otevřete až těsně před odběrem vzorku, aby nedošlo ke kontaminaci.
• Nejvíce bakterií se nashromáždí ve sputu, které vykašlete ráno po probuzení. Znamená to skutečně po probuzení, ne poté, co si vyčistíte zuby nebo vypláchnete ústa ústní vodou. Naopak se doporučuje si před odběrem vypláchnout ústa čistou vodou.
• Protože jsou bakterie také živé organismy a prostředí ve "sputovce" jim zrovna nesvědčí, je třeba vzorek odevzdat co nejrychleji do laboratoře, aby bylo co zkoumat. Při pokojové teplotě vydrží nepoškozený zhruba 2 hodiny. Pokud bakterie zahynou, nemůžou se v laboratoři namnožit a nelze tedy zjistit, jaké druhy a jaké množství jich ve sputu je. Výsledek vyšetření pak může být falešně negativní.

Nezapomeňte kontaktovat svého praktického lékaře, abyste se dozvěděli výsledky, většinou bývají známy do 4 dnů. V případě pozitivního nálezu je třeba se dohodnout s lékařem na dalším postupu. Pokud lékař antibiotika předepíše, je potřeba dodržovat určitá pravidla, aby si antibiotika zachovala svoji účinnost i do budoucna, protože jejich porušováním ztrácejí účinnost. Bakterie se naučí čelit léčbě, stávají se rezistentní a antibiotika, která zabrala před rokem už znovu zabrat nemusí.

Takže mějte na paměti že

• Nemáte používat žádná antibiotika, pokud je nepředepsal lékař, ten má přehled o tom, co jste v minulosti užívali, a pokud vám další lékař předepsal antibiotika na jiný problém, je třeba ho informovat. Rezistenci bakterií na antibiotika zvyšuje opakované podávání téhož antibiotika nebo jeho zbytečně dlouhodobé podávání.
• Užívejte antibiotika jen na bakteriální infekce, na chřipku nebo jiné virové onemocnění fakt nezaberou.
• Dodržujte intervaly, dávkování a délku léčby přesně podle pokynů lékaře. Protože nikdo není neomylný, může se stát že jednou zapomenete, podívejte se v tom případě do příbalového letáku co dál, nebo to zkonzultujte se svým lékařem.